Světový fenomén Malý princ a zamýšlení nad světem dospěláků.

Přiznám se, že tuto světovou literární záležitost jsem dlouho odkládal a skutečně jsem se k ní dostal až v dospělosti. Inu klasický dospělák, který nemá v životě čas na nic. Poprvé jsem se k příběhu Malého prince dostal v kresleném zpracování v televizi. Chvíli na to navázala četba na základní škole. Z četby si však již nic nepamatuju a v paměti mi uvízly jen hlavní části knihy, ale spíš interpretovanou formou.

Vyprávěl jsem vám tyto podrobnosti o planetce B 612 a pověděl jsem vám její číslo jen kvůli dospělým. Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: “Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?” Místo toho se vás zeptají: “Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?” Teprve potom myslí, že ho znají. Řeknete-li dospělým: “Viděl jsem krásný dům z červených cihel, za okny muškáty a na střeše holuby…”, nedovedou si ho představit. Musíte jim říci: “Viděl jsem dům za sto tisíc franků.” Tu hned zvolají: “Ach, to je krása!”

Dlouho jsem se této knize vyhýbal. Poměrně nedávno jsem narazil na výprodej knih, kde tato kniha stála kolem padesáti korun a to nová. Vzal jsem jí praktivky bez nějakých citů, povinnosti a asi i kvůli ceny.

Letos jsem se procházel knihovnou a hledal inspiraci na nedělní čtení. Hledal jsem něco kratkého a Malý princ byl výběr rozumu. Krátké to je, klasika je to taky a později mohu zase kolem sebe házet moudra. V neděli jsem knihu přečetl téměř na jeden zátah. Přestávkou byl pouze pejsek, který si vyžadoval venčení.

“Kdybych nařídil generálovi, aby byl mořský pták a on neuposlechl, nebyla by to chyba generálova, ale moje. Je třeba žádat od každého to, co může dát.”

Abych pravdu řekl, zda to opravdu byla chyba, že jsem Malého prince přečetl až teď. Myslím, že kdybych příběh malého šlechtice přečetl jako dítě, neměl bych nyní tolik motivace to znova číst. Teď však zvažuji, že si knihu přečtu ještě jednou.

Příběh je napěchován životními moudry, které stejně většina společnosti ignoruje. V podstatě mezi moudry nenaleznete nic nového. Jedná se o souhrn obecných životních pravidel, které jsou však zasazeny do krásného příběhu. Určitě je vhodné si Malého prince přečíst.

Pro dospěláky tu máme několik čísel:
  • 200 miliónů prodaných knih na celém světě.
  • 14 miliónů prodaných knih ve Francii.
  • Přeloženo do 300 jazyků a dialektů
  • 400 milionů čtenářů

Tato čísla řadí knihu mezi nejlépe prodávané knihy historie, což mluví samno za sebe.

“Byl to obchodník s patentními pilulkami utišujícími žízeň. Když člověk jednu polkne nemusí týden pít. „Proč to prodáváš?“ zeptal se malý princ. „Je to velká úspora času,“ odpověděl obchodník. „Znalci to vypočítali. Ušetří se padesát tři minuty za týden.“ „A co udělá s těmito padesáti třemi minutami?“ „Co kdo chce…“ Kdybych já měl padesát tři minuty nazbyt, řekl malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce…”

 

Zdroje:

SAINT-EXUPÉRY, Antoine de. Malý princ. Přeložil Radim LAPČÍK. Praha: Dobrovský, 2014. Omega (Dobrovský). ISBN 978-80-7390-202-5.