Je sice už konec dubna 2025, ale pojďme se poohlédnout co máme zatím za sebou a na co se ještě v teločním roce těšit. Rok 2024 byl plný událostí a změn, které zásadně ovlivnily svět kolem nás. Od geopolitických střetů přes ekonomické výkyvy až po překotný technologický pokrok – to vše formuje očekávání, s nimiž vstupujeme do roku 2025. V tomto článku se podíváme na hlavní globální trendy, evropský a český kontext, nejnovější technologický vývoj a také na to, jaké výzvy a příležitosti z toho plynou pro každého z nás v osobním i pracovním životě. Nezapomeneme ani na krátkou retrospektivu roku 2024, která objasní, z jaké výchozí situace vycházíme.

Globální vývoj v roce 2025

Geopolitika a světová bezpečnost: Mezinárodní prostředí zůstává napjaté. Konflikt na Ukrajině bohužel pokračuje i v roce 2025 bez jasného rozuzlení. Naděje na brzké ukončení války zůstávají slabé – globálně dokonce oproti loňsku poklesly. Přesto existují záblesky optimismu, například mírný nárůst podílu Čechů věřících v ukončení války během roku 2025 (28 %, loni 22 %) (Očekávání Čechů vs. světové populace pro rok 2025: Mezi nadějí a obavami | Ipsos). Svět nadále stojí při Ukrajině a podporuje její snahu ubránit suverenitu. Zároveň roste obava z použití jaderných zbraní – tu sdílí 36 % Čechů a podobně i lidé jinde ve světě. Velmocenské vztahy mezi USA a Čínou zůstávají složité: soupeření v oblasti technologií a obchodu trvá, ale oba státy si uvědomují nutnost spolupráce v globálních otázkách, jako je změna klimatu. Výsledek prezidentských voleb v USA na konci 2024 (ať už jím je kdokoli) ovlivní směřování americké zahraniční politiky – např. postoj k NATO, ke klimatu či obchodním dohodám. V Asii panuje napětí kolem Tchaj-wanu, i když přímý konflikt snad nehrozí. Blízký východ se vzpamatovává z nové vlny násilí (na konci 2023 propukl konflikt mezi Izraelem a Hamásem v Gaze) – rok 2024 přinesl křehká příměří a humanitární úsilí, která budou v roce 2025 pokračovat. Mezinárodní organizace jako OSN a fóra typu G20 (kterému v roce 2025 předsedá Jižní Afrika) se snaží udržet dialog mezi státy a najít řešení konfliktů, ale konsensus se hledá obtížně. Celkově vzato, geopolitické klima je nejisté, avšak světové společenství zároveň ukazuje odolnost a snahu spolupracovat tam, kde je to možné (typicky v oblasti klimatu či boje s chudobou).

Globální ekonomika: Po bouřlivém období pandemie a energetické krize se světová ekonomika stabilizuje. Do roku 2025 vstupuje s opatrným optimismem – Mezinárodní měnový fond (MMF) predikuje udržení celosvětového růstu HDP kolem 3,2 % ročně (US remains engine of global growth in latest IMF forecasts | Reuters). Hlavní ekonomiky jako USA dokázaly dosáhnout tzv. měkkého přistání, tedy zkrotit inflaci, aniž by výrazně vzrostla nezaměstnanost. Americká spotřeba zůstává silná a táhne poptávku, z čehož nepřímo těží i zbytek světa. V Evropě byl růst pomalejší a některé státy balancovaly na hraně recese, nicméně i zde se nejčernější scénáře nenaplnily. Inflace, která v letech 2022–2023 dosahovala mnohdy dvouciferných hodnot, klesla v roce 2024 na únosnější úroveň a v roce 2025 by se globální průměr měl dostat ke 4 % (IMF Videos – World Economic Outlook, October 2024: Growth Forecast) (pro srovnání: ještě v roce 2022 to bylo přes 8 %). Centrální banky proto postupně upouštějí od politiky drahých peněz – např. americký Fed i Evropská centrální banka signalizují možné snižování úrokových sazeb, pokud bude trend zkrocené inflace pokračovat. Rizika však přetrvávají: kromě zmíněných geopolitických konfliktů jsou to obchodní spory (např. omezování exportu čipů a technologií do Číny a naopak, protekcionistické tendence) a zadlužení některých států. Dobrou zprávou je, že finanční sektor vstupuje do roku 2025 odolnější – otřesy typu bankrotů bank jako v USA na jaře 2023 se v roce 2024 neopakovaly. Svět se poučil a posílil regulace, takže důvěra v banky i trhy se zlepšila. Pro obyčejné lidi globálně to znamená naději, že ceny zboží i energií se budou zvyšovat pomaleji než v nedávné minulosti a trh práce zůstane relativně silný. Nálady obyvatel tomu odpovídají: 51 % lidí ve světě věří, že globální ekonomika bude v roce 2025 silnější než loni (v ČR je optimismus o něco nižší, 44 % lidí) (Očekávání Čechů vs. světové populace pro rok 2025: Mezi nadějí a obavami | Ipsos).

Globální klima a životní prostředí: Klimatická krize zůstává jednou z největších výzev lidstva. Rok 2024 se zapsal do historie jako nejteplejší rok v novodobých záznamech (Temperatures Rising: NASA Confirms 2024 Warmest Year on Record – NASA) – průměrná globální teplota překonala dosavadní rekord z roku 2023 a poprvé se přiblížila hranici +1,5 °C oproti předindustriální éře. Tento alarmující rekord provázely extrémní projevy počasí: ničivá vedra a sucha, rozsáhlé lesní požáry, silné bouře a záplavy po celém světě. Vědci potvrzují, že jde o důsledek dlouhodobého trendu oteplování . Většina populace očekává, že extrémy budou dále narůstat – podle průzkumu až 80 % lidí globálně se obává častějších výkyvů počasí (Očekávání Čechů vs. světové populace pro rok 2025: Mezi nadějí a obavami | Ipsos). Rok 2025 tedy bude v tomto směru zřejmě pokračovat v nastoleném trendu, pokud nedojde k výjimečným anomáliím. Naštěstí roste úsilí s tím něco dělat: na klimatické konferenci COP28 v Dubaji (prosinec 2024) se světové státy vůbec poprvé shodly na „postupném odklonu od fosilních paliv“ a přijaly závazek ztrojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů do roku 2030 (Renewable Power Set to Surpass Coal Globally by 2025 | Scientific American). Tyto závěry dávají rámec pro konkrétní akce v nejbližších letech. V roce 2025 se upře pozornost na jejich naplňování – čeká nás např. klimatický summit COP30 v Brazílii (který má hostit město Belém v Amazonii). Bude to příležitost zhodnotit, jak se státy posunuly ve snižování emisí a adaptaci na klimatické změny. Kromě snižování emisí CO₂ se bude mluvit i o ochraně biodiverzity (navazující na cíl z Montrealu 2022 chránit 30 % přírody do roku 2030) a financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Pro běžné lidi se projevy klimatických snah mohou v roce 2025 ukázat například ve formě nových opatření podporujících udržitelný životní styl – města mohou zavádět nízkoemisní zóny, vlády budou motivovat k úsporám energie a používání obnovitelných zdrojů. Zároveň bohužel zůstává aktuální adaptace na již probíhající změny – komunity po celém světě posilují protipovodňovou ochranu, budují systémy včasného varování před extrémním počasím a připravují plány pro případ dalších veder a sucha.

Další globální trendy: Pandemie COVID-19 už sice neovlivňuje každodenní život tak jako dříve, ale její dozvuky stále cítíme – zejména v zdravotnictví (dlouhé čekací lhůty na některé zákroky, personální vyčerpání) a také v modelu práce (rozmach práce na dálku, viz dále). Světové zdravotnické organizace pokračují ve sledování nových variant virů a posilují systémy pro případ budoucích pandemií, takže zde je výhled spíše optimistický: jsme lépe připraveni než v roce 2020. Na poli vědy a technologií pokračuje mezinárodní spolupráce – například výzkum ve vesmíru: rok 2024 viděl novou misi na Měsíc (Artemis II – oblet s posádkou) a v roce 2025 je plánováno pokračování programu Artemis, které má za cíl do konce dekády opět přistát na Měsíci. Takové projekty přinášejí technologické inovace a také určitý jednotící prvek pro lidstvo. Obdobně společné úsilí probíhá ve výzkumu fúzní energie nebo při boji s globálními nemocemi (např. vývoj vakcín proti malárii). Celkový globální obraz roku 2025 tak kombinuje přetrvávající výzvy (klima, konflikty, nerovnosti) s nadějí, že lidská vynalézavost a spolupráce dokážou těmto problémům čelit. Svět se nachází v přechodné fázi, kdy staré pořádky už neplatí beze změny a nové se teprve tvoří – rok 2025 tak může přinést překvapivé zvraty, ale i pozitivní průlomy.

Evropský a český kontext

Evropa – politika a společnost: Evropskou unii čekají na prahu roku 2025 významné změny a debaty. V červnu 2024 proběhly volby do Evropského parlamentu, které přinesly určitý posun v politické rovnováze. Posílily pravicové a populistické strany, volající po změně migrační politiky či zpomalení některých unijních regulací, avšak jejich nástup nebyl tak drtivý, jak předpovídaly průzkumy (EU elections 2024: Who won and lost – and what happens next? | World Economic Forum). Proevropské strany (lidovci, socialisté, liberálové) si udržely většinu křesel, pokud spolupracují, a již signalizovaly snahu vytvořit koalici pokračující v současném kursu EU. S velkou pravděpodobností tak zůstane předsedkyní Evropské komise Ursula von der Leyen i pro další období (2024–2029), což znamená kontinuitu v prioritách, jako je zelená a digitální transformace Evropy. Evropská politika se ale bude muset více soustředit na obavy občanů, které volby odhalily – zejména migrace, sociální jistoty a konkurenceschopnost. Již v roce 2024 vznikly v EU nové strategie pro kontrolu migrace (posílení ochrany vnějších hranic, jednání s třetími zeměmi o navracení neúspěšných žadatelů o azyl) a ty budou v roce 2025 uváděny do praxe. Dalším velkým tématem je možné rozšíření EU: koncem roku 2024 evropské státy jednomyslně rozhodly zahájit oficiální přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem (European Leaders decide to open accession negotiations with …). Tyto rozhovory sice potrvají několik let, ale již v roce 2025 lze čekat první konkrétní kroky na cestě integrace (otevírání jednotlivých kapitol právních předpisů atd.). Diskutuje se také plán, zda by noví členové (včetně zemí západního Balkánu) mohli přistoupit k Unii kolem roku 2030, což by vyžadovalo reformy i na straně EU (např. úpravu způsobu hlasování, rozpočet apod.). Tyto debaty budou v EU v roce 2025 velmi aktuální.

Evropská společnost zároveň řeší ekonomické výzvy. Po energetické krizi 2022–2023, kdy ceny plynu a elektřiny vylétly vzhůru kvůli válce na Ukrajině, se situace v roce 2024 stabilizovala – Evropa diverzifikovala zdroje (například dovoz zkapalněného plynu z USA a Kataru nahradil z velké části ruské dodávky) a dařilo se šetřit energii. Díky tomu vstupujeme do roku 2025 s plnými zásobníky plynu a stabilnějšími cenami energií, což pomáhá jak průmyslu, tak domácnostem. Inflace v eurozóně klesla ke konci 2024 pod 3 % a reálné mzdy se začínají zotavovat. To ovšem neplatí rovnoměrně ve všech státech – např. pobaltské země či Maďarsko zažily inflaci déle zvýšenou a jejich obyvatelé to pocítili. V roce 2025 bude EU balancovat mezi udržením fiskální disciplíny (mnoho zemí má vysoké dluhy po pandemii) a podporou růstu. Důraz se klade na investice do inovací a infrastruktury – pokračuje financování z fondu NextGenerationEU, z něhož se staví nové železnice, zavádí vysokorychlostní internet, modernizují nemocnice a školy s důrazem na energetickou účinnost. Pro běžné Evropany by to mělo znamenat jednak lepší služby a více pracovních příležitostí v nových odvětvích, jednak postupné zlepšování kvality života (méně znečištění, rychlejší doprava, digitální služby veřejné správy). Sociálně však Evropa bude řešit i téma stárnutí populace – tlak na důchodové systémy vede k reformám (zvyšování důchodového věku ve Francii a jinde vyvolalo protesty v roce 2023, v roce 2025 se ukáže, jak budou tyto reformy fungovat). Také nerovnosti a dopady inflace na chudší domácnosti zůstanou předmětem zájmu, mnohé vlády proto stále vyplácejí cílené podpory na bydlení či energie pro nejvíce ohrožené skupiny.

Česká republika v roce 2025: Pro Česko bude nadcházející rok především o upevnění ekonomické stability a přípravě na parlamentní volby na podzim 2025. Česká ekonomika si prošla v letech 2022–2023 těžkým obdobím vysoké inflace (vrcholila přes 15 %) a stagnace. V roce 2024 však přišlo zlepšení: inflace klesla ke konci roku pod 3 % a konečně rostou reálné mzdy (tedy mzdy po odečtení inflace) (Nadějné vyhlídky. Proč být optimistický ohledně ekonomiky v roce 2025? | Forbes). Česká národní banka (ČNB) proto začala snižovat extrémně vysoké úrokové sazby, které dříve zavedla na zkrocení inflace – z 7 % je postupně snížila na 4 % a v roce 2025 lze čekat další pokles . To je dobrá zpráva pro dlužníky (například hypotéky snad postupně zlevní) i firmy investující do rozvoje. Hospodářský růst by se mohl mírně zvednout: Ministerstvo financí odhaduje pro rok 2025 růst HDP okolo 2 %, někteří optimističtější analytici dokonce kolem 2,5–2,7 % (Zhodnocení roku 2024 a výhled na českou ekonomiku 2025). Motorem má být hlavně domácí spotřeba – lidé opět více utrácejí, protože se nebojí tak inflace a zlepšuje se spotřebitelská důvěra. Pomáhá i fakt, že trh práce zůstává silný: nezaměstnanost v ČR byla v roce 2024 nejnižší v EU (~3 %) a i když může mírně vzrůst, většina, kdo chce pracovat, práci najde. Výzvou je spíše nedostatek pracovníků v některých oborech (stavebnictví, IT, zdravotnictví) a potřeba rekvalifikace – k tomu více níže.

Nicméně, jak ukazují průzkumy, Češi jsou stále opatrní. Až 80 % českých občanů má obavu, že ceny v příštích letech porostou rychleji než jejich příjmy, a 78 % čeká zvyšování daní (Očekávání Čechů vs. světové populace pro rok 2025: Mezi nadějí a obavami | Ipsos) (což souvisí s nutností splácet státní dluh). Tyto obavy reflektuje i vláda – v roce 2024 přijala balíček konsolidačních opatření (omezování výdajů státu, změny DPH atd.), které mají snížit deficit rozpočtu. V roce 2025 bude klíčové, zda se podaří udržet veřejné finance pod kontrolou bez dalšího zvyšování zátěže pro občany. Na podzim 2025 proběhnou volby do Poslanecké sněmovny, takže je pravděpodobné, že v první polovině roku se vláda pokusí prosadit ještě některé reformy (např. důchodovou reformu) a ve druhé polovině se politická debata stočí ke kampani. Hlavními tématy voleb patrně budou právě ekonomika (inflace, mzdy, daně), ale také třeba zdravotnictví či korupce.

Ve vývoji české společnosti vidíme několik trendů: pokračuje digitalizace veřejných služeb (stát spustil Portál občana a BankID, stále více úředních věcí lze řešit online), mladá generace přináší do pracovního prostředí nové požadavky (důraz na work-life balance, práci smysluplnou pro společnost apod.) a zároveň stárnoucí populace klade nároky na zdravotní a sociální systém. Vzdělávání se snaží držet krok – školy zavádějí informatiku a základy programování už na základních školách, více se mluví o podpoře technických a přírodovědných oborů, kde chybí pracovní síla.

V kontextu EU Česká republika nadále pevně podporuje Ukrajinu (vojenská i humanitární pomoc pokračuje) a podílí se na unijních projektech – ať už je to zmíněná energetická bezpečnost, nebo například budování dopravních propojení (začala výstavba vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan, modernizují se klíčové koridory železnic). V roce 2024 Česko také přijalo Strategii pro umělou inteligenci, která má pomoci firmám i veřejné správě bezpečně a efektivně zavádět AI. To v roce 2025 přinese první pilotní projekty – např. chatboty ve veřejné správě či AI systémy ve zdravotnictví na podporu diagnostiky. Česká ekonomika, tradičně založená na průmyslu (automotive), se bude muset adaptovat na zelenou transformaci: automobilky (Škoda aj.) už oznámily plány na více elektromobilů a investice do bateriových továren v regionu. To otevírá otázku, jak zajistit, aby si ČR udržela pozici v dodavatelských řetězcích i v éře elektromobility a nezůstala u výroby spalovacích motorů, o něž bude klesat zájem.

Průzkum Ipsos ilustruje hodnocení roku 2024 a očekávání pro rok 2025 mezi veřejností v ČR (modře) a globálně (zeleně). Vlevo vidíme, že 65 % lidí hodnotilo rok 2024 jako špatný pro svou zemi (stejně v ČR i ve světě), a 42 % Čechů (globálně 51 %) jej vnímalo špatně i osobně pro sebe. Vpravo naopak 72 % Čechů (71 % globálně) věří, že rok 2025 bude lepší než ten minulý, a 44 % Čechů (51 % globálně) očekává posílení světové ekonomiky.

(Očekávání Čechů vs. světové populace pro rok 2025: Mezi nadějí a obavami | Ipsos)

Nálada ve společnosti se tedy oproti předchozímu roku mírně zlepšila – většina lidí doufá, že rok 2025 bude lepší. Češi jsou ovšem tradičně poněkud skeptičtější než světový průměr, zejména pokud jde o globální záležitosti (ekonomika, politika). Zajímavé také je, že zatímco obavy z pandemie už odezněly, přetrvávají obavy z migrace (60 % Čechů čeká zvýšení imigrace, i když to je méně než loni) a zmiňované bezpečnostní hrozby. Na druhou stranu, mírně poklesla míra pesimismu ohledně klimatických změn – 62 % Čechů očekává častější extrémy počasí, což je o 6 procentních bodů méně než před rokem. Stále však platí, že většina (71 % Čechů, globálně 80 %) předpokládá další růst globální teploty , takže obavy z klimatu zůstávají vysoké. Tyto průzkumy ukazují, že veřejnost vnímá výzvy realisticky, ale zároveň neztrácí naději v pozitivní změnu. Pro Českou republiku bude klíčové, jak dokáže využít prostředky EU a vlastní zdroje ke zlepšení životní úrovně občanů a zda se podaří udržet sociální soudržnost v době změn.

Technologické oblasti v roce 2025

Technologie postupují kupředu mílovými kroky a rok 2025 nebude výjimkou. Zaměříme se na čtyři hlavní oblasti – umělou inteligenci, energetiku, dopravu a kyberbezpečnost – které přinášejí nejvýraznější inovace a zároveň ovlivňují každodenní život lidí. Vývoj v těchto oblastech nabízí řadu praktických výhod, ale nese i nové výzvy, na které se společnost musí adaptovat.

Umělá inteligence (AI) a automatizace

Umělá inteligence zažívá boom, který začal zhruba v roce 2022 s nástupem pokročilých generativních AI systémů, a v roce 2024 se AI stala jedním z hlavních technologických témat. Modely jako GPT-4 (a novější) dokážou odpovídat na otázky, tvořit texty, překládat, programovat jednoduché kódy nebo generovat obrázky či zvuk. V roce 2025 bude AI ještě rozšířenější: velké technologické firmy integrují AI asistenty do běžných aplikací – v e-mailech nám AI pomůže se sumarizací dlouhých zpráv, v textových editorech navrhne úpravy textu, v grafických programech třeba automaticky vyretušuje fotografie. Mnoho profesí tak získá „digitálního asistenta“, který jim ulehčí rutinní práci. Praktickým dopadem pro běžného člověka může být například rychlejší vyřízení zákaznického dotazu (AI chatbot na podpoře poradí ve vteřině), přesnější překlad cizojazyčného webu do češtiny, nebo i personalizované doporučení třeba v e-shopu přesně podle našeho vkusu.

Sílící vliv AI však přináší i otázky a obavy. Často se diskutuje, zda AI nevezme lidem práci. Podle průzkumu očekává 27 % Čechů, že AI vytvoří nová pracovní místa, ale 55 % se zároveň obává ztráty zaměstnání kvůli AI (Očekávání Čechů vs. světové populace pro rok 2025: Mezi nadějí a obavami | Ipsos). Pravděpodobně neuvidíme ze dne na den masovou nezaměstnanost způsobenou roboty – spíše dojde k proměně náplně práce. Rutinní a opakovatelné úkoly může AI automatizovat, ale to uvolní prostor, aby se lidé více věnovali tvůrčím, strategickým a interpersonálním činnostem. Například účetní využije AI k rychlému zpracování faktur a bude se moci soustředit na analýzu a plánování; lékař bude mít AI nástroje pro návrh diagnózy, ale finální posouzení a citlivý rozhovor s pacientem zůstane na něm. Odborníci převážně věří, že AI zefektivní práci a produktivitu lidí zvýší, pokud ji správně využijeme (These jobs are at risk of disappearing in the next 20 years, AI …). Aby se to naplnilo, je zásadní vzdělávání a rekvalifikace – pracovníci potřebují získat digitální dovednosti a naučit se s AI nástroji pracovat. Firmy i vlády investují do školení v oblasti AI, programování nebo datové analýzy, aby pracovní síla byla připravena na nové podmínky.

Další výzvou je etika a regulace AI. V roce 2024 se hodně řešilo, jak zajistit, aby rozhodování svěřené AI bylo spravedlivé a neobsahovalo předsudky, jak zabránit zneužití AI (třeba pro tvorbu deepfake podvodných videí) a jak chránit soukromí lidí v době všudypřítomných algoritmů. V roce 2025 vstoupí v Evropě v platnost AI Act – první ucelená legislativa na světě upravující umělou inteligenci. Ta bude mimo jiné vyžadovat označování AI generovaného obsahu, posouzení rizik AI systémů a zákaz některých aplikací (např. tzv. sociálního skóre občanů jako v Číně). Očekává se také širší společenská debata o odpovědnosti: pokud AI způsobí škodu (např. špatná diagnóza, autopilot auta zaviní nehodu), kdo za to ponese odpovědnost? Tyto otázky budou ještě nějakou dobu otevřené. Pro běžné uživatele bude důležité osvojit si kritické myšlení v digitálním světě – ne všechny informace generované AI jsou spolehlivé (AI modely mohou někdy vytvářet věrohodně vypadající, leč nesprávné odpovědi) a bude třeba umět rozpoznat manipulace či falešný obsah. Vzdor všem těmto výzvám je však jádro výhledu do roku 2025 v oblasti AI optimistické: pokud se lidstvu podaří AI zkrotit a využít pro dobrou věc, může nám pomoci řešit řadu problémů – od personalizované medicíny přes chytré řízení dopravy až po efektivnější výrobu s menším odpadem.

Energetika a zelené technologie

Energetika prochází revolucí směrem k udržitelnosti. Rok 2025 by mohl být zlomový v několika ohledech. Jednak pokračuje bezprecedentní růst obnovitelných zdrojů energie: investice do solárních elektráren a větrných parků lámou rekordy každý rok. Podle Mezinárodní energetické agentury se už v roce 2025 globálně vyrobí více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí (Renewables – Energy System – IEA) – to je historický moment, který signalizuje, že čistá energie přebírá vedení. Současně zažívá jaderná energie určitý comeback jako stabilní bezemisní zdroj – IEA předpovídá, že světová produkce elektřiny z jádra dosáhne do roku 2025 nejvyšší úrovně v historii. Kombinace masivního růstu obnovitelných zdrojů (slunce, vítr) a návratu jádra má pokrýt očekávaný nárůst poptávky po elektřině, aniž by muselo růst spalování fosilních paliv.

Pro běžné občany se zelená transformace energetiky projevuje v několika rovinách. Ceny elektřiny byly v uplynulých dvou letech rozkolísané, ale s návratem stability (díky diversifikaci zdrojů a menší závislosti na plynu) by se měly držet relativně předvídatelnější úrovně. Navíc se lze těšit na větší energetickou soběstačnost komunit i domácností: stále více lidí si instaluje solární panely na střechy domů, sklady či veřejné budovy. Podporují to dotační programy (v ČR populární Nová zelená úsporám), které pomáhají financovat fotovoltaiku, bateriová uložiště energie nebo tepelná čerpadla pro vytápění. Tím domácnosti nejen šetří peníze za energie, ale přispívají i ke snížení emisí. Technologický pokrok zlepšuje také skladování energie – moderní bateriové články (často lithiové) jsou levnější a bezpečnější, vyvíjejí se i alternativy jako sodíkové baterie. Tyto akumulátory pomáhají využít solární elektřinu vyrobenou přes den i večer a vykrývají výkyvy obnovitelných zdrojů. Například v některých obcích vznikají energetická společenství, kde si sousedé sdílejí elektřinu z obnovitelných zdrojů a vzájemně se vypomáhají – co nespotřebuje jeden, posílá do sítě druhému.

Energetická bezpečnost Evropy i Česka se v roce 2025 opírá také o úspory a efektivitu. Mnohé průmyslové podniky zainvestovaly do úspornějších technologií (nové kotle, rekuperace tepla, izolace budov), aby snížily spotřebu drahých paliv – a tyto investice se vyplatí i do budoucna, neboť zvyšují konkurenceschopnost a snižují emise. Fosilní paliva samozřejmě z mixu nemizí ze dne na den: ropa a zemní plyn budou ještě v roce 2025 tvořit podstatnou část globální energie, ale jejich role pomalu klesá. Některé země (např. v Perském zálivu) začaly aktivně plánovat ekonomiku pro éru po ropě, investují do vodíkových technologií nebo obnovitelných parků na svém území. Vodík jako energetický nosič je další velká naděje – v roce 2025 už poběží v Evropě první pilotní projekty využití zeleného vodíku ve velkém (např. ve Španělsku a Německu v rafineriích a ocelárnách), i když v dopravě se vodík prosazuje zatím pomalu (krom pár vodíkových autobusů nebo vlaků).

Česká republika jako tradičně průmyslová země klade důraz i na jadernou energetiku: v roce 2024 byl vybrán dodavatel pro nový blok Jaderné elektrárny Dukovany a v roce 2025 mají pokračovat přípravné práce. Jaderný zdroj ale bude spuštěn až po roce 2035, takže pro nejbližší roky Česko sází na plynulý odklon od uhlí (postupné uzavírání nejstarších uhelných elektráren kolem roku 2030) a jejich nahrazení mixem jádra, plynu a obnovitelných zdrojů. Pokračuje také modernizace přenosové soustavy – budují se nové vedení a transformátory, aby síť zvládala připojení rozptýlených solárů a větrníků. Pro běžného českého spotřebitele by se mohla zlepšit spolehlivost dodávek (menší riziko blackoutů) a snad i postupně klesnout účty díky vlastní výrobě energie či úsporám. Energetická transformace je náročná a bude trvat roky, ale směr je jasný: čistší, decentralizovaná a bezpečná energie pro všechny. Rok 2025 v tomto směru přinese další posuny – jak technologické (lepší baterie, dokonalejší solární panely nové generace), tak politické (příprava nových zákonů a strategií pro bezuhlíkovou budoucnost).

Doprava a mobilita

Doprava prochází významnými změnami, jejichž cílem je učinit cestování čistším, chytřejším a bezpečnějším. Hlavním trendem je pokračující elektrifikace vozového parku. Prodeje elektromobilů (EV) lámou rekordy – v roce 2019 tvořily jen 2,5 % celosvětového prodeje aut, zatímco v roce 2024 už to bylo přes 20 % všech nově prodaných osobních aut (Electric vehicle adoption is stumbling, but still growing amid geopolitical clashes » Yale Climate Connections). To znamená, že každé páté nové auto na světě je elektromobil. Hnacím motorem jsou hlavně Čína a Evropa: Čína v roce 2024 prodala kolem 11 milionů elektroaut, Evropa 3 miliony (asi 18 % z nových aut). Do roku 2025 se očekává další nárůst, i když možná mírně pomalejším tempem, protože některé státní dotace již postupně končí. Automobilky ovšem investují obrovské částky do vývoje nových elektrických modelů – zákazník tak bude mít na výběr stále více dostupnějších elektromobilů různých kategorií (od městských mini vozů přes rodinná SUV po dodávky).

(Electric vehicle adoption is stumbling, but still growing amid geopolitical clashes » Yale Climate Connections) Elektromobily se stávají běžnou součástí silniční dopravy. Například v Evropě tvořily v roce 2024 plně elektrické vozy již kolem 18 % nově prodaných aut.

Co to znamená v praxi? Už nyní roste počet nabíjecích stanic – v Česku jich je přes 1 500 a každý týden přibývají další, v EU celkově je to desetitisíce stanic od Portugalska po Estonsko. Nabíjení se zrychluje (výkonné stanice nabijí auto na 80 % za méně než 30 minut) a standardizuje, takže s jednou kartou nebo aplikací lze nabít téměř kdekoli. Elektromobily nové generace navíc mají dojezd kolem 400–500 km, což pro většinu cest plně postačuje. Mnozí řidiči si instalují domácí wallboxy a nabíjejí přes noc doma – elektromobil tak funguje podobně jako mobilní telefon, který si každý večer dáte „na nabíječku“. Díky elektrickému pohonu se také snižuje hlučnost a lokální emise v městech, což zlepšuje kvalitu života (čistší vzduch, tišší ulice). V roce 2025 se možná dočkáme i první vlaštovky v oblasti elektromobility pro chudší země – některé firmy chystají ultra-levné elektromobily pro trhy jako Indie nebo Afrika, což by mohlo odstartovat globalizaci tohoto trendu.

Kromě osobních aut se elektřina prosazuje i v hromadné dopravě. V mnoha městech (Praha, Brno, ale i menších) již jezdí elektrobusy, případně trolejbusy s bateriemi, které kombinují výhody obojího. Železnice pokračuje v elektrifikaci tratí – v ČR se dokončuje elektrifikace důležitých regionálních tratí a v Evropě se mluví o postupném nahrazení dieselových vlaků vodíkovými nebo bateriovými vlaky na neelektrifikovaných úsecích. Letecká doprava čelí tlaku na snižování emisí, takže v roce 2025 uvidíme více experimentů s udržitelnými leteckými palivy (syntetická paliva nebo biopaliva, která mohou snížit emise letadel až o 80 %). Kromě toho několik startupů vyvíjí elektrická letadla pro krátké tratě; ta zatím uvezou jen pár pasažérů a na vzdálenost desítek km, ale do budoucna mohou proměnit regionální dopravu (např. mezi ostrovy apod.). A neměli bychom zapomenout na cyklodopravu – elektrické koloběžky a elektrokola zaplavily města po celém světě a staly se již běžným dopravním prostředkem pro krátké vzdálenosti. Rok 2025 tento trend dál rozvine, očekává se i více cyklostezek a opatření pro bezpečnost cyklistů, protože města podporují udržitelnou mobilitu.

Inovace v dopravě zahrnují i stále vyšší míru autonomie. I když plně samořídící auta (úroveň 5) v roce 2025 na silnicích běžně nepotkáme, pokročilé asistenční systémy (úroveň 2–3) jsou čím dál standardnější i v levnějších vozech. Adaptivní tempomat, automatické nouzové brzdění, hlídání jízdních pruhů nebo parkovací autopilot – to vše už dnes existuje a v roce 2025 to bude zase o něco lepší a dostupnější. Např. některá auta Tesla či Mercedes už umí na dálnici jet autonomně za určitých podmínek; legislativa v EU nyní dohání vývoj, aby umožnila širší použití těchto systémů. Kromě aut se testují i autonomní autobusy (piloty má Finsko či Švýcarsko), doručovací roboty a drony. Mohlo by se zdát, že je to hudba daleké budoucnosti, ale pilotní projekty proběhly už v roce 2024 a v roce 2025 jich bude víc – například některé kampusy, letiště či obchodní centra budou využívat robotická vozítka pro rozvoz zásilek či přepravu lidí na krátké vzdálenosti.

Pro nás jako uživatele je hlavní, že doprava směřuje k větší efektivitě a ekologičnosti. V ideálním případě to znamená méně času v zácpách (díky chytrému řízení dopravy v reálném čase), levnější provoz vozidel (elektřina je na km levnější než benzin a údržba elektroauta je jednodušší) a čistší ovzduší. Stále však bude třeba řešit výzvy – u elektroaut například recyklaci baterií a zajištění dostatku surovin pro jejich výrobu, u autonomie zase otázku bezpečnosti a akceptace veřejností. Celkově ale vývoj v dopravě v roce 2025 dává naději, že se budeme moci pohybovat efektivněji a s menší zátěží pro planetu.

Kyberbezpečnost

Jak se svět stále více digitalizuje, kybernetická bezpečnost nabývá na významu. Bohužel s rostoucí digitalizací roste i aktivita kyberzločinců. Rok 2024 přinesl několik velkých ransomware útoků, které ochromily nemocnice, firmy i vládní úřady v různých zemích. Útočníci využívají stále propracovanější metody – například za pomoci AI dokážou vytvářet velmi věrohodné podvodné e-maily a zprávy, které přimějí uživatele kliknout na škodlivý odkaz (tzv. phishing). Odhady hovoří o tom, že celosvětové škody způsobené kyberkriminalitou by mohly v roce 2025 dosáhnout až 10 bilionů dolarů ročně (Cybercrime To Cost The World $10.5 Trillion Annually By 2025), což je astronomická suma převyšující HDP mnoha zemí. Kybernetické útoky tak představují nejen technický, ale i ekonomický a bezpečnostní problém první kategorie.

Naštěstí roste povědomí a obrana. V roce 2025 budou firmy i státní správy investovat rekordní částky do zabezpečení svých sítí a dat. Priority zahrnují: nasazení pokročilých firewallů a detekčních systémů, šifrování citlivých informací, pravidelné zálohy (aby ransomware nemohl data vydírat) a také pojištění proti kybernetickým rizikům. Zákazníci možná zaznamenají drobné nepohodlí navíc – například přísnější ověřování při platbách (3D Secure s dvoufaktorovým ověřením) nebo častější výzvy k obnově hesla – to je však daň za vyšší bezpečnost. EU zavádí směrnici NIS2, která od roku 2024/25 ukládá povinnosti v kyberbezpečnosti pro široké spektrum organizací (od energetiky přes dopravu po zdravotnictví). I menší firmy si uvědomují, že bezpečnost už není volitelný luxus, ale nutnost – útoky se nevyhýbají nikomu. Množí se například útoky na dodavatelský řetězec, kdy hackeři proniknou do systému malé firmy, která je dodavatelem velké korporace, a tudy se dostanou dál.

Pro jednotlivce zůstávají nejčastější hrozbou různé online podvody – falešné e-shopy, phishing e-maily tvářící se jako od banky či úřadu, podvodné telefonáty („vishing“) vydávající se za technickou podporu atd. Stále platí osvědčené zásady: nedůvěřovat podezřelým výzvám k platbě nebo instalaci software, neklikat na neznámé odkazy, používat silná hesla a pokud možno dvoufázové ověření (2FA) všude, kde je to důležité (e-mail, sociální sítě, internet banking). V roce 2025 se možná více rozšíří používání správců hesel a také tzv. passkeys – technologie, která může časem nahradit klasická hesla bezpečnější formou přihlášení např. přes mobil nebo biometriku. Tyto moderní metody přihlašování nejen zvyšují bezpečnost, ale i pohodlí (už žádné zapomenuté heslo).

Na poli technologií kyberobrany se využívá umělá inteligence – tzv. systémy UEBA (User and Entity Behavior Analytics) dokáží v reálném čase analyzovat chování uživatelů v síti a upozornit na odchylky (třeba když se někdo přihlásí pod vaším účtem v noci z jiné země). Antivirové programy už nejsou jen o databázi virových definic, ale používají heuristiku a AI k odhalení podezřelé aktivity. Firmy simulují penetrační testy, aby objevily slabiny dříve než útočník. A v neposlední řadě roste mezinárodní spolupráce: policejní jednotky v různých státech sdílejí informace a společně rozkládají zločinecké sítě. V roce 2024 takto padlo několik gangů stojících za ransomware útoky a byly zabaveny miliony v kryptoměnách, což útočníkům ztěžuje situaci.

V roce 2025 se bohužel dá čekat, že kybernetické útoky budou i nadále na denním pořádku – je to nekončící závod mezi útočníky a obránci. Důležité je, aby se do obrany zapojil každý z nás alespoň dodržováním základních pravidel bezpečnosti. Tak jako zamykáme dveře od domu, měli bychom „zamykat“ i svá data a účty. Na úrovni firem a státu pak investice do kyberbezpečnosti nejsou výdaj navíc, ale nezbytná podmínka pro fungování v moderním světě. Pokud budeme obezřetní a připravení, můžeme výhody digitálního světa využívat beze strachu – a věřit, že případné incidenty zvládneme rychle překonat.

Retrospektiva roku 2024

Pro lepší pochopení výchozí situace si stručně shrňme několik klíčových událostí a posunů v roce 2024, které formovaly současný stav:

  • Pokračování války na Ukrajině: Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou trval celý rok 2024 bez zásadního průlomu. Ukrajina na jaře spustila protiofenzívu s cílem osvobodit okupovaná území, zatímco Rusko nadále ostřelovalo ukrajinská města. Diplomatické pokusy (např. mírové iniciativy Turecka či Číny) nepřinesly výsledek. NATO posílilo východní křídlo a jednotu aliance stvrdil červencový summit, na kterém se spojenci zavázali podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba. Naděje na mír se ke konci roku bohužel snížily – v průzkumech klesl podíl lidí věřících v brzké ukončení války (Očekávání Čechů vs. světové populace pro rok 2025: Mezi nadějí a obavami | Ipsos). Konflikt tak nadále ovlivňoval ceny energií, globální trhy s obilím i politickou atmosféru v Evropě.
  • Krocení inflace a ekonomická stabilizace: Rok 2024 byl ve znamení poklesu inflace z vysokých úrovní roku předchozího. Centrální banky (včetně ČNB a ECB) udržovaly do poloviny roku zvýšené úrokové sazby, což postupně zafungovalo – tempo růstu cen zpomalilo. Koncem roku se inflace v USA i EU pohybovala kolem 3–4 %, což je výrazné zlepšení oproti 8–10 % v roce 2022. Světová ekonomika se navzdory obavám vyhnula recesi – růst byl sice slabší, ale pozitivní, tažený zejména službami a spotřebou v některých velkých zemích (US remains engine of global growth in latest IMF forecasts | Reuters). Hlavní centrální banky začaly signalizovat možný obrat politiky – např. americký Fed poprvé po mnoha měsících sazby nezvýšil a diskutovalo se o jejich snížení. Finanční trhy reagovaly optimisticky, akciové indexy rostly (S&P 500 přidal za rok ~16 % (Nadějné vyhlídky. Proč být optimistický ohledně ekonomiky v roce 2025? | Forbes)). Nezaměstnanost zůstala v mnoha státech nízká (USA ~4 %, ČR ~3 %), ačkoliv v sektorech jako IT došlo k propouštění vlivem automatizace. Rok 2024 tak položil základ pro umírněný ekonomický růst s nižší inflací v roce 2025.
  • Rekordní extrémy počasí a klimatická akce: Klimatické jevy v roce 2024 překonaly historické rekordy. Probíhající jev El Niño přispěl k výjimečně teplému počasí – každý měsíc od června 2023 do srpna 2024 byl globálně nejteplejší v historii měření (Temperatures Rising: NASA Confirms 2024 Warmest Year on Record – NASA). V létě 2024 zasáhla Evropu vlna veder s teplotami přes 40 °C ve Středomoří, což vedlo k ničivým požárům v Řecku, Itálii a Chorvatsku. Naopak Asii sužovaly extrémní monzunové deště – Pákistán a Indie zažily záplavy postihující miliony lidí. Severní Amerika čelila rekordní sezóně hurikánů a požárů (např. v Kanadě shořely miliony hektarů lesa a kouř z těchto požárů dočasně zhoršil kvalitu ovzduší i v městech USA). Tyto události zvýšily tlak na politiky k akci. Významným momentem byla prosincová konference COP28 v Dubaji, kde se svět poprvé oficiálně shodl na nutnosti omezit fosilní paliva (Renewable Power Set to Surpass Coal Globally by 2025 | Scientific American) a výrazně posílit obnovitelné zdroje. Bylo provedeno první „globální hodnocení“ plnění Pařížské dohody, které ukázalo, že současné závazky států zdaleka nestačí na udržení oteplení pod 1,5 °C. To motivovalo řadu zemí ke slibu aktualizovat své klimatické plány do roku 2025. Rok 2024 také přinesl technologické úspěchy – rozvoj elektromobilů, baterií a obnovitelných zdrojů nabral velkou dynamiku, jak popisujeme v technologické části.
  • Boom umělé inteligence: V roce 2024 se AI stala mainstreamovou záležitostí. Společnost OpenAI vydala nové verze GPT modelů, Google integroval AI (Bard) do svého vyhledávače a kancelářských balíků, Microsoft představil Copilot pro Windows – AI asistenta pro všechny uživatele. Tyto nástroje umožnily milionům lidí prakticky využívat AI v každodenní práci i zábavě (od psaní e-mailů přes tvorbu obrázků až po učení se novým znalostem s pomocí AI tutorů). Zároveň narůstaly obavy z dopadů AI: hollywoodští scenáristé a herci stávkovali i kvůli požadavkům ochrany před nahrazením AI, evropští regulátoři pilně pracovali na zákonech (viz AI Act). Na podzim 2024 zveřejnila skupina předních vědců varování před rizikem zneužití AI a vyzvala k mezinárodnímu dohledu. Vznikla také první AI aliance velkých firem, které slíbily dobrovolně označovat AI generovaný obsah a sdílet výzkum bezpečnostních limitů. Lze říci, že rok 2024 nastavil rámec pro budoucí vývoj AI – svět si uvědomil její potenciál i nebezpečí a začal hledat rovnováhu mezi inovací a kontrolou.
  • Evropské volby a politické posuny: Jak již bylo zmíněno, červen 2024 přinesl volby do Evropského parlamentu, které zamíchaly kartami na evropské scéně. Ve Francii zvítězila krajně pravicová strana Marine Le Pen (Rassemblement National) s 31 % hlasů, zatímco středová koalice prezidenta Macrona propadla (EU elections 2024: Who won and lost – and what happens next? | World Economic Forum) – to vedlo dokonce k vnitropolitické krizi ve Francii (Macron reagoval rozpuštěním vlády). V Německu dopadly eurovolby špatně pro vládní sociální demokraty kancléře Scholze, předstihla je opoziční konzervativní CDU i pravicová AfD, která získala kolem 20 %. Tyto výsledky odrážely nespokojenost voličů s národními vládami a promítly se do složení EP. Přesto se proevropským silám podařilo udržet vliv a brzy po volbách začala jednání o tzv. proevropské koalici v EP, která by podpořila pokračování stávající Evropské komise. V některých zemích (Slovensko v září 2024, Nizozemsko v listopadu 2024) proběhly také parlamentní volby, které vyměnily vlády – na Slovensku vyhrála strana SMER Roberta Fica, což vyvolalo obavy, že omezí podporu Ukrajině, v Nizozemsku se do čela dostala konzervativní protipřistěhovalecká strana. Tyto změny činí evropskou politiku v roce 2025 o něco komplikovanější, neboť najít shodu 27 zemí na citlivých tématech (migrace, rozpočet, podpora Ukrajiny) může být ještě obtížnější.
  • Česká republika 2024 – rok před změnami: V Česku rok 2024 přinesl pokračování vlády koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP09) a Pirátů se STAN. Hlavní domácí události se týkaly ekonomiky – vláda v květnu představila úsporný balíček, který obsahoval např. zvýšení DPH u některých položek, zrušení daňových výjimek a snížení růstu platů ve státní sféře. Cílem bylo snížit obří deficit rozpočtu (přes 300 mld. Kč v 2023) na udržitelnější úroveň. Tento krok byl nepopulární, ale ratingové agentury a ekonomové jej uvítali, protože pomohl udržet důvěryhodnost ČR na trzích. Společenská nálada byla zpočátku roku dost pochmurná kvůli drahotě, ale snižující se inflace přinesla koncem roku jistou úlevu. Mnoho domácností pocítilo snížení cen energií díky vládním stropům a poklesu tržních cen plynu. V říjnu proběhly volby do Evropského parlamentu, kde zvítězilo opoziční hnutí ANO před ODS; ANO tak obhájilo svou pozici nejsilnější strany v průzkumech, což vyvinulo tlak na vládu. Prezident Petr Pavel (ve funkci od března 2023) si nadále udržoval vysokou popularitu a aktivně reprezentoval ČR v zahraničí – v roce 2024 navštívil např. Ukrajinu, Japonsko či USA a snažil se podpořit obchodní i diplomatické vazby. Celkově byl rok 2024 v ČR ve znamení příprav na důležité rozhodnutí v roce 2025, kdy voliči v parlamentních volbách vystaví vládě účet.

Shrnuto, rok 2024 nebyl snadný, ale mnohé problémy posunul do stavu, kdy je lze lépe zvládat. Společnost si uvědomila vážnost klimatické krize, ale i sílu solidarity (pomoc Ukrajině, posuny v energetice). Ekonomika ukázala odolnost vůči šokům. Technologie nám připomněly, že pokrok může být dvousečný a vyžaduje zodpovědnost. Tyto zkušenosti si neseme do roku 2025.

Osobní výzvy pro rok 2025

V kontextu všeho výše zmíněného – globálních trendů, nových technologií i společenských změn – vyvstává otázka: co může dělat jednotlivec? Jak se my sami můžeme připravit na budoucnost a využít příležitostí, které rok 2025 přináší, pro svůj osobní rozvoj? Zde je několik oblastí, na které se může každý z nás zaměřit:

  • Průběžné učení a získávání nových dovedností: Rychlé změny znamenají, že znalosti zastarávají rychleji než dříve. Je užitečné osvojit si postoj celoživotního vzdělávání – například se nebát zkusit online kurz programování, digitální marketing, cizí jazyk nebo třeba základy práce s umělou inteligencí. Nemusíme se stát IT odborníky, ale základní povědomí o nových technologiích (jako jsou AI asistenti) nám umožní je efektivně využívat a zvýší naši cenu na trhu práce. Může to být i zábava – učení nových věcí trénuje mozek a udržuje nás mentálně fit. Stanovme si třeba cíl přečíst určitý počet knih, absolvovat školení nebo získat certifikát v našem oboru v průběhu roku 2025.
  • Adaptabilita a otevřenost změnám: Svět se mění a my s ním. Místo strachu ze změny je dobré posilovat schopnost adaptace. To může znamenat vystoupit občas z komfortní zóny – přijmout novou pracovní roli, přestěhovat se za dobrou příležitostí, nebo třeba přehodnotit své dosavadní návyky a vyzkoušet něco nového. Flexibilita je v nejisté době ceněnou vlastností. Zkuste v roce 2025 udělat něco, co jste dlouho odkládali, protože to bylo neznámé – ať už je to práce v zahraničí, změna kariéry, nebo zapojení do nového projektu. Čím více zkušeností nasbíráme, tím lépe se vyrovnáme s budoucími změnami.
  • Digitální gramotnost a bezpečnost: V osobním životě trávíme online stále více času – nakupujeme, komunikujeme, spravujeme finance. Proto je důležité být digitálně gramotný a obezřetný. Udělejme si v roce 2025 pořádek ve svých účtech: nastavme silná unikátní hesla (nebo začněme používat správce hesel), zapněme dvoufázové ověření na důležitých službách, zálohujme si pravidelně cenná data (fotky, dokumenty). Naučme se také rozpoznávat podezřelé zprávy a dezinformace – kritické myšlení na internetu je klíčové, abychom nenaletěli podvodníkům nebo nešířili nepravdy. Můžeme sledovat třeba projekty ověřující fakta (fact-checking) nebo se řídit pravidlem „ověřuj ze dvou zdrojů“. Díky tomu ochráníme sebe i své okolí a budeme se v digitálním světě pohybovat s jistotou.
  • Udržitelný životní styl: Každý jednotlivec může přispět k řešení klimatické krize drobnými změnami ve svém životě. Rok 2025 je skvělý čas začít – můžeme se zaměřit na úsporu energie (vyměnit žárovky za LED, nenechávat zbytečně zapnuté spotřebiče), snížení odpadu (třídit odpad, omezit jednorázové plastové obaly, nakupovat chytře – co spotřebuji), nebo třeba na udržitelnou dopravu (více chodit pěšky, jezdit na kole či MHD místo autem, pokud to jde). Také stravovací návyky mohou hrát roli – zkusit občas bezmasý den, podpořit lokální farmáře nákupem místních potravin s menší uhlíkovou stopou. Tyto kroky nejen pomohou planetě, ale často i našemu zdraví a peněžence. Udržitelný životní styl zároveň může přinést dobrý pocit, že děláme něco smysluplného a jdeme příkladem ostatním.
  • Péče o duševní a fyzické zdraví: Dnešní svět plný informací, technologií a nejistot může být stresující. Proto by jednou z osobních priorit mělo být zachování rovnováhy a zdraví. V roce 2025 si můžeme dát za cíl pravidelně se hýbat (nemusí to být hned maraton, stačí každodenní procházka nebo domácí cvičení), dobře spát a odpočívat (omezit tzv. doomscrolling – nekonečné projíždění špatných zpráv před spaním), a věnovat čas mentální hygieně. To může být cokoliv, co nám dělá dobře: koníček, meditace, četba, trávení času s rodinou a přáteli offline. Svět bude i v roce 2025 plný lákadel být neustále online a produktivní, ale nesmíme zapomínat dobít vlastní baterky. Silní a zdraví jedinci pak lépe zvládají stres a dokážou se úspěšně přizpůsobit změnám. Investujme tedy čas do sebe – není to sobecké, naopak nám to umožní lépe fungovat pro naše blízké i společnost.
  • Osobní finance a odolnost: I když jsme se zaměřili na nehmotné věci, nesmíme opomenout finanční stránku. V prostředí vyšších úroků a doznívající inflace je dobré posílit svou finanční gramotnost. V roce 2025 může být výzvou více spořit na horší časy (pokud to situace dovolí, ideálně mít rezervu na 3–6 měsíců výdajů), případně chytrě investovat své úspory tak, aby je nekorodovala inflace – byť bezpečně a s rozmyslem. Zároveň je vhodné plánovat dlouhodobě – přemýšlet o důchodu (spoření, investice), pojistit si základní rizika (životní pojištění, pojištění majetku) a nedělat unáhlená finanční rozhodnutí. Finanční klid vnáší do života stabilitu, což pomůže zvládat jiné nejistoty. A pokud se nám podaří něco ušetřit, můžeme také investovat do sebe – například do vzdělání (jak jsme zmiňovali výše) nebo do zdraví (kvalitní jídlo, preventivní prohlídky atd.).
  • Komunitní život a solidarita: Poslední osobní výzvou, kterou zmíníme, je nebýt na to sám. Rok 2024 ukázal sílu solidarity (např. obrovská vlna pomoci uprchlíkům z Ukrajiny) a i v roce 2025 platí, že v jednotě je síla. Zapojme se do komunity – ať už lokální (sousedské akce, komunitní zahrada, pomoc v místním spolku) nebo online (skupiny lidí se stejným zájmem). Sdílení informací a vzájemná podpora pomáhá zvládat těžkosti. Můžeme se třeba stát mentorem někomu mladšímu v oboru, nebo naopak najít si sami mentora, od kterého se naučíme něco nového. Nebojme se žádat o pomoc, když ji potřebujeme (ať už jde o psychickou podporu, nebo radu s technologií). Lidský kontakt a spolupráce jsou pro osobní pohodu klíčové. Stanovme si proto v roce 2025 cíle nejen individuální, ale i komunitní – například uspořádat sousedské setkání, zapojit se do dobrovolnictví jednou za měsíc, nebo alespoň aktivněji komunikovat se svým okolím. Budeme se tak cítit více jako součást něčeho většího, což posiluje smysl a optimismus.

Pracovní výzvy a budoucnost práce

Stejně tak jako v osobním životě, i v tom pracovním nás čekají změny a je třeba se jim přizpůsobit. Pracovní svět v roce 2025 bude ovlivněn technologiemi (zejména AI a automatizací), ekonomickými trendy a také změnou preferencí zaměstnanců i zaměstnavatelů. Zde jsou hlavní očekávané změny a tipy, jak se na ně adaptovat:

Automatizace a změna pracovních rolí: Mnoho oborů zažívá automatizaci rutinních úloh – AI umí zpracovat určité administrativní úkoly, roboti zvládnou jednoduchou manuální práci. Studie uvádějí, že podstatná část (odhady až 40 % pracovních míst) má alespoň některé činnosti, které by šly automatizovat (How many jobs will AI eliminate? Nobody really knows, and here’s …). To neznamená, že tolik lidí přijde o práci, spíše se promění náplň jejich práce. Výzvou pro zaměstnance je naučit se spolupracovat s AI, stát se jakýmsi „supervizorem“ technologií. Například účetní by měl umět používat software s AI, který navrhne zaúčtování – účetní pak výsledek zkontroluje a řeší složitější případy. Pro inženýry AI zrychlí návrhy designů, ale oni dohlédnou na funkčnost a detaily. Klíčovou dovedností se tedy stává schopnost rychle se učit nové postupy a flexibilita přebírat nové úkoly, když ty staré automatizujeme. Doporučení: sledujte ve svém oboru nové nástroje, které přicházejí, a dobrovolně si je zkuste osvojit. Tím získáte náskok a stanete se pro zaměstnavatele nepostradatelnými jako ti, kdo umí efektivně používat nové technologie.

Důraz na měkké dovednosti a kreativitu: Čím více rutiny zvládnou stroje, tím více vynikne to, co stroje nedokáží – kreativita, empatie, kritické myšlení, vedení lidí. Moderní pracovní trh stále více volá po měkkých dovednostech (soft skills). Firmy chtějí zaměstnance, kteří umějí komunikovat, pracovat v týmu, řešit problémy novými způsoby a mít emoční inteligenci. Tyto vlastnosti AI zatím nemá. Proto je pro pracovníky výzva rozvíjet nejen technické znalosti, ale právě i měkké dovednosti. Například se zaměřit na zlepšení komunikačních schopností (jasně prezentovat své nápady), učit se techniky kreativního myšlení (brainstorming, design thinking) nebo se zdokonalovat v time managementu a organizaci práce. Rok 2025 může být ideální příležitostí zapojit se do projektů, kde tyto dovednosti využijete – třeba vést menší tým, organizovat školení, mentoring kolegů atd. Kreativita se cení i v technických oborech; schopnost přicházet s inovacemi může přinést kariérní postup.

Remote, hybridní a flexibilní práce: Pandemie uspíšila trend, kdy se práce přesouvá z kanceláří do online prostředí. V roce 2025 mnoho firem funguje v režimu hybridní práce – část týdne pracují zaměstnanci z domova, část v kanceláři. Některé společnosti přešly plně na remote (plně vzdálenou) spolupráci, nabírají talenty z různých koutů světa. Pro zaměstnance to znamená více svobody, ale i zodpovědnosti. Umět si zorganizovat čas při práci z domova, udržet se motivovaný a produktivní, to je výzva sama o sobě. Navíc se stírá hranice mezi prací a volnem. Proto je důležité si nastavit hranice – třeba vyhradit si doma klidné místo na práci a po pracovní době skutečně „vypnout“ služební notebook. V roce 2025 se možná setkáme i s pojmem digitální nomádství – někteří lidé cestují a pracují odkudkoli, kde je internet. Pokud vaše práce dovoluje remote režim, může to být lákavá výzva zkusit měsíc pracovat z jiné země. Flexibilita se také projevuje v pracovní době – objevují se pokusy o zkrácený úvazek (někde testují 4denní pracovní týden bez snížení mzdy, pokud je výkon zachován). Tyto experimenty sledujte – pokud se naskytne příležitost, může to zlepšit váš work-life balance.

Změny kariér a nutnost rekvalifikace: Naši prarodiče často zůstali celý život v jedné profesi, dnešní generace už běžně několikrát změní kariéru. V prostředí rychlých změn je to normální. Může se stát, že obor, který jste vystudovali, nebude za 10 let existovat v dnešní podobě (např. některé administrativní pozice). Ale naopak vzniknou nové obory – specialisté na AI etiku, manažeři pro udržitelnost, technici pro správu chytrých domů apod. Proto je důležité nebát se případné rekvalifikace. V roce 2025 je k dispozici mnoho online programů, bootcampů a rekvalifikačních kurzů podpořených i státem či EU. Pokud cítíte, že ve stávající profesi nejsou perspektivy, možná je čas začít se připravovat na změnu – třeba večerním kurzem programování, i když jste původně ekonom, nebo naopak kurzy podnikání, pokud chcete zkusit vlastní byznys. Trh práce bude stále dynamičtější a schopnost „otočit kormidlo“ kariéry se může velmi vyplatit. Berte to jako celoživotní cestu – nikdy není pozdě naučit se něco nového a začít v tom budovat kariéru.

Využívání AI jako pracovní pomůcky: Zmínili jsme AI v obecné rovině, ale konkrétně pro práci platí – kdo se naučí AI využít, získá náskok. AI asistenti mohou pomoci s běžnou agendou: generovat návrhy textů, sumarizovat data, překládat, analyzovat velké objemy informací. V roce 2025 možná váš zaměstnavatel zavede firemního AI chatbota napojeného na vnitřní dokumenty, abyste rychle našli potřebné informace. Nebo budete používat AI při programování, kdy vám navrhne kus kódu (GitHub Copilot to už umí). Je dobré si tyto nástroje osahat a nebát se jich. Neznamená to, že AI udělá vše za nás – ale my díky ní zvládneme více práce za kratší dobu. Kdo to zvládne, může stihnout v práci víc a mít pak třeba více volného času. Proto doporučení: experimentujte s AI nástroji ve svém oboru. Pokud jste grafik, vyzkoušejte generování obrázků z textu a uvidíte, jak vám to může nabídnout inspiraci. Jste-li právník, zkuste AI, která prochází judikaturu a připraví výtah relevantních rozsudků. Tyto pomůcky z vás neudělají zbytečné, naopak – zvýší vaši produktivitu a vy se můžete soustředit na kvalitu a kreativitu.

Networking a budování osobní značky: V propojeném světě je kdo zná koho stále důležitější. LinkedIn a další sítě umožňují budovat osobní značku – prezentovat své úspěchy, sdílet know-how, navazovat kontakty. To může významně pomoci v kariéře. V roce 2025 by proto mezi vaše pracovní výzvy mohlo patřit: zlepšit svůj profesionální profil (aktualizovat životopis, být aktivní na profesních sítích), zúčastnit se konferencí nebo meetupů ve vašem oboru (třeba i virtuálně), zapojit se do oborových diskusí. Networking není o vypočítavosti, je to o výměně informací a vzájemné pomoci. Nikdy nevíte, kdy vám známý doporučí skvělou pracovní příležitost nebo naopak vy pomůžete někomu jinému – a tím si budujete dobré jméno. Osobní značka znamená, že jste vnímán jako odborník v určité oblasti. Toho docílíte tak, že budete konzistentně dělat dobře svou práci a dáte o tom vědět (bez vychloubání, spíše sdílením výsledků či případových studií). Rok 2025 je vhodný čas začít – třeba si dát za cíl publikovat každý měsíc jeden užitečný příspěvek z vaší profesní oblasti na LinkedIn, nebo napsat blog o tom, co děláte. Tyto aktivity mohou zvýšit vaši viditelnost a vy tak nebudete závislí jen na svém zaměstnavateli – otevřou se vám i jiné možnosti.

Work-life balance a nové pracovní modely: Na závěr nesmíme zapomenout, že práce není všechno. Moderní trendy zdůrazňují wellbeing zaměstnanců. Firmy si uvědomují, že přetěžování lidí vede k syndromu vyhoření, a snaží se o prevenci – někde zkracují pracovní týden, jinde nabízejí dny dovolené navíc na mentální zdraví, podporují sportovní aktivity, poskytují terapie apod. Pro zaměstnance je výzva nastavit si zdravé hranice – odvést poctivý výkon, ale také umět odpočívat. V prostředí home office je to někdy složité, jak jsme zmínili. V roce 2025 možná více lidí vyzkouší 4denní pracovní týden (v některých firmách se testuje se slušnými výsledky – produktivita neklesá a spokojenost roste). Pokud se vám naskytne šance pracovat flexibilněji nebo si říci o benefit, který vám pomůže vyladit práci a osobní život (např. částečný home office, nebo naopak možnost chodit do kanceláře poblíž bydliště), využijte toho. Spokojený a odpočatý pracovník je totiž zároveň výkonnější a kreativnější. Uvědomují si to už i zaměstnavatelé – takže se nebojte komunikovat své potřeby. Téma duševního zdraví v práci přestává být tabu; mluví se o prevenci stresu, technikách mindfulness na pracovišti apod. Můžete být ambasadorem takových přístupů i u vás – třeba iniciovat pauzu na protáhnutí během dlouhých porad, nebo navrhnout, že tým po dokončení velkého projektu oslaví úspěch volným odpolednem.

Shrnuto, pracovní svět roku 2025 nabízí nové příležitosti pro ty, kdo jsou připraveni se učit a přizpůsobit. Zároveň klade důraz na lidský faktor – technologie sice mění práci, ale lidská tvořivost, empatie a zdravý rozum zůstávají nenahraditelné. Kdo na sobě v těchto směrech pracuje, nemusí se budoucnosti bát.

Shrnutí: Klíčové body a optimistický výhled

  • Globální trendy: Svět v roce 2025 čelí pokračujícím výzvám (konflikt na Ukrajině, klima, geopolitické soupeření), ale zároveň ukazuje odolnost. Ekonomika se stabilizuje s klesající inflací a spolupráce v oblastech jako klima nebo věda dává naději na pozitivní posun.
  • Evropa a ČR: Evropská unie se potýká s vnitřními změnami po volbách, řeší migraci a energetiku, ale drží společný směr a plánuje budoucí rozšíření. Česká republika očekává mírný ekonomický růst, stabilnější ceny a bude se připravovat na volby 2025. Nálada veřejnosti je opatrně optimistická – většina lidí věří v lepší rok 2025 (Očekávání Čechů vs. světové populace pro rok 2025: Mezi nadějí a obavami | Ipsos), i když nezavírají oči před riziky.
  • Technologie: Pokrok v AI, energetice, dopravě a dalších oblastech zrychluje. Umělá inteligence se stává běžným nástrojem s praktickými dopady v práci i doma, obnovitelné energie překonávají fosilní zdroje a přinášejí čistší energii (Renewables – Energy System – IEA), elektromobily se prosazují jako mainstream (každé páté nové auto globálně je na elektřinu (Electric vehicle adoption is stumbling, but still growing amid geopolitical clashes » Yale Climate Connections)) a kyberbezpečnost nabývá na důležitosti kvůli rostoucím hrozbám (Cybercrime To Cost The World $10.5 Trillion Annually By 2025). Technologie přinášejí pohodlí i výzvy – bude třeba je využívat zodpovědně a chytře.
  • Osobní rozvoj: Jednotlivec může z nastupujících trendů těžit, pokud bude flexibilní a ochotný se učit. Klíčové je průběžné vzdělávání, adaptabilita na změny (např. v kariéře či způsobu života), digitální gramotnost a péče o vlastní zdraví a pohodu. Aktivní přístup k novinkám (místo pasivního strachu) nám umožní proměnit změny v příležitosti k růstu.
  • Pracovní budoucnost: Pracovní svět 2025 ocení ty, kdo dokážou spolupracovat s technologiemi (AI jako pomocník) a zároveň vyniknou lidskými dovednostmi – kreativitou, komunikací, empatií. Kariéry budou méně lineární, ale o to pestřejší; kdo je připraven se rekvalifikovat či změnit směr, ten nezůstane pozadu. Zároveň se více dbá na rovnováhu mezi prací a životem, což by mělo vést k udržitelnějšímu a spokojenějšímu pracovnímu nasazení.

Celkově vyhlídky na rok 2025 ukazují svět, který si uvědomuje své problémy a aktivně hledá řešení. Není pochyb, že nás čekají další zkoušky – ale také pokrok a nové možnosti. S realistickým pohledem, ochotou přizpůsobit se a vírou v pokrok můžeme z roku 2025 učinit rok pozitivních změn. Každý z nás k tomu může svojí troškou přispět – a zároveň na vlastní cestě růst a prosperovat. Budoucnost máme (alespoň částečně) ve svých rukou, vstupme do ní tedy s odhodláním a optimismem.