Práce hodně a času málo. Dlouho se mě tato situace vyhýbala. Dnes už však nevnímám náročná období, která střídají ty volnější, ale náročnými, z pohledu času, mohu nazvat už všechny dny. Tak jsem se rozhodl začít s tím něco dělat.

Lyon, Francie a Apple Pay

Hluboce se začínám zamýšlet nad otázkou organizace času. V tuto chvíli pouze v pracovní rovině. Připravuji článek, jak jsem začal pracovat a jaký systém zkouším. Jedním z nich je technika pomodoro, kterou jsem tady již zmiňoval – ZDE.

Francie

Tento týden jsem se poprvé podíval do Francouzské republiky. Cesta autem byla dlouhá, ale pohodová. Cílem cesty byl Lyon. Město, které v úterý hostilo fotbalovou Barcelonu. Velký zápas skončil nerozhodně 0:0.

Ale dál k městu. Lyon je druhou největší městskou aglomerací Francie, hned po Paříži. Severně od města se pak nachází slavná vinařská oblast Beaujolais, jehož slávu si připomínáme každý třetí listopadový čtvrtek v roce. Dál o tomto městě nevím nic :-). Což je určitě škoda, jelikož bude mít co ukázat. Moje návštěva se bohužel omezila prakticky na jeden večer a jedno dopoledne.

Cesta autem přes město v pozdní odpoledne nebyla nijak katastrofická. Sice v kolonách, ale plynule jsme se dostavili na hotel. Hned jsme se však vydali na prohlídku okolí, s cílem najít nějaký restaurant. Zajímavou částí večeře bylo místní pivo. Popravdě jsem nezaregistroval ani jeho značku. Ne že bych přebral, ale po dlouhé cestě mi to bylo spíše jedno. Čepované pivo bylo sladší a měl jsem pocit, že je šumivé, podobně jako šampaňské. První sklenice na žízeň ušla, ale už při druhé se moravákovi posteskne po tom našem Radegastu.

Po večeři jsme narazili na zajímavý úkaz, stany v podchodu po silnicí. Jednalo se o dva podchody za sebou. Oba měly své nájemníky. Nevím, zda se jednalo o bezdomovce, jak je známe u nás, nebo uprchlíky. Za nás tam již všichni spali. Cesta k hotelu vedla přímo přes ně. U druhého podchodu nás navíc dohnal zarostlý chlap s černým psem, který se o naší přítomnost velice zajímal. Díky jeho psovi jsme se naopak my snažili zajímat se o to, jak se raději od tama vytratit.

Z Francie jeden zajímavý poznatek. Snad je běžné, že lidé si při pozdravu podávají ruce. Poprvé jsem registroval v restauraci, kde vybraní hosté, možná štamgasti, byli vždy číšníkem přivítání podáním ruky. Celá situace mi připadala velice přirozená a přátelská. Vše mi však dávalo smysl, až druhý den, kdy jsem navštívil jednu firmu. Při prohlídce se provádějící zdravil se všemi kolegy právě podáním ruky. Nejednalo se tedy o významný pozdrav, ale běžný každodenní.

Apple Pay

Konečně je to tady. V Česku můžeme platit mobilem. Google tuto službu spustil již dříve, ale vnímám, že na Apple se čekalo více. Právě cestou z Francie mi začaly chodit zprávy, že Apple Pay je v spuštěn i v České republice.

Otevřu tedy v iPhonu aplikaci Wallet, ale tam nic. Nejde nic přidat. V tu chvíli jsem seděl v autě někde v Německu. Odložil jsem tedy až na doma. Po příjezdu se mi hned objevila možnost přidání karty. Automatické načtení údajů přes foťák funguje bezproblémově. Ověření karty je taky rychlovka. Toto vše jsem prováděl ve dvě hodiny v noci. Nebyla tedy možnost otestovat platbu reálně. Trochu jsem se bál, abych nevypadal jako nějaký blb na pokladně, když to nebude fungovat. Dnes jsem se však už vypravil do obchodů a odhodlal se. Po první platbě jsem pochopil, že problém nebude asi s ničím. Během dne jsem platil na několika místech. Dokonce i dovoz pizzy jsem platil telefonem.

V minulosti jsem jsem občas použil aplikaci Masterpass, která funguje skenováním QR kódu fotoaparátem v mobilu. Apple Pay je však mnohem jednodušší a pohodlnější. Budu moc rád, když tento způsob plateb u sebe rozšířím více a bude u mě standardem. Dokonce bych začal uvažovat i nad kartou Twisto, o které se dozvíte více ve videu níže.

Na závěr přidám video od mého oblíbence, Petra Máry 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..