Today, a tech colleague at our side handles the routine—but the winners are those who, alongside IQ, also bring emotional and cultural intelligence—and who remember to keep learning even without AI.
Category: Rubriky
Technologie a umělá inteligence vstupují do nové éry proaktivní tvorby, personalizované medicíny a inteligentní konektivity. Nejnovější události ukazují, že se AI stává tvůrcem dynamických virtuálních světů, přesným modelem pro biomedicínu a klíčovým motorem pro decentralizované, ultrarychlé sítě.
Tech & AI over the past 24 hours highlight four pillars of innovation: voice synthesis with ElevenLabs, enterprise AI growth through Databricks, AI-driven creativity in OpenAI’s film “Critterz,” and everyday consumer AI from IFA 2025. Together, they show a shift from magic to solid infrastructure and practical applications.
Europe is linking cutting-edge chipmaking with artificial intelligence, cyberattacks remind us of the fragility of digital infrastructure, Meta experiments with bringing AI into Hindi, and call centers discover that the best recipe is collaboration between people and bots. Today’s technology news shows that the future of AI depends less on magic and more on engineering craftsmanship – from chips to language to operational discipline.
The AI landscape is shifting fast: OpenAI is burning billions to build its own chips and data centers, regulators are fighting over where powerful models should spread, and safety-by-design is becoming a must for younger users. At the same time, AI tools are quietly transforming everyday work — from hiring platforms to training on the shop floor. Together, these threads reveal how the next layer of the internet is taking shape: faster, safer, and built on solid engineering.
Detailní přehled vývoje, organizace a náboženství tří klíčových civilizací předkolumbovské Ameriky – Mayů, Aztéků a Inků. Text rozebírá strukturu mayských městských států, jejich pokročilé písmo, astronomii a krvavé rituály. U Aztéků se zaměřuje na centralizovanou říši, veřejné lidské oběti a militaristický řád. Incká říše je představena jako byrokratický stát s teokratickým vedením a rozsáhlou infrastrukturou. Dále jsou popsány obchodní kmeny (Olmékové, Mixtekové aj.), které kulturně a ekonomicky propojovaly Mezoameriku. Závěrečná část shrnuje rozdíly v politickém uspořádání, expanzi, technologiích a náboženských zvyklostech.
Asimovovy zákony robotiky, navržené jako sci-fi etický kodex, čelí v éře autonomních zbraňových systémů zásadní zkoušce. Zatímco moderní vojenství experimentuje s drony schopnými samostatně identifikovat a napadat cíle, mezinárodní společenství řeší dilema: Jak sladit technologický pokrok s ochranou lidských životů? Studie odhalují, že i války vedené roboty mají reálné důsledky – od právních mezer v odpovědnosti po riziko eskalace konfliktů. Přestože regulační snahy narážejí na geopolitické rozpory, diskuse o aktualizaci Asimovových principů pro 21. století ukazuje, že jádro jeho idejí – prevence škod lidstvu – zůstává překvapivě aktuální.
Dvě století izolace formovala Japonsko do technologického lídra 20. století, ale třicet let stagnace a čínský vzestup přepisují pravidla hry. Zatímco Tokiu hrozí demografický kolaps a zaostávání v digitální revoluci, Peking masivně investuje do umělé inteligence a globální expanze. Analýza odhaluje, že klíč k japonské budoucnosti nespočívá v soupeření s Čínou, ale v překonání vlastních strukturálních krizí – od stárnoucí populace po rigidní bankovní systém. Historická zkušenost s érou sakoku ukazuje: Japonsko dokáže překvapit, když mu hrozí existenční krize.
S příchodem jara prochází lidský organismus výraznými fyziologickými i psychologickými změnami. Rostoucí intenzita slunečního svitu ovlivňuje hormonální rovnováhu, metabolismus i kognitivní výkon. Přestože většina lidí pociťuje příval energie, až čtvrtina populace zažívá paradoxní jarní únavu. Jak souvisí tyto procesy s kulturními rituály, jako je jarní úklid či změny ve vztazích? A jaké strategie mohou pomoci harmonizovat tělo i mysl v tomto přechodném období?
V knize Čtyři tisíce týdnů Oliver Burkeman zpochybňuje moderní přístupy k produktivitě a organizaci času. Místo dalšího návodu na maximalizaci výkonu nabízí hlubokou filozofickou úvahu o tom, jak efektivně a smysluplně nakládat s omezeným časem, který máme k dispozici. Přináší otázku, zda naše posedlost organizací času není spíše formou úniku před jeho skutečným prožíváním, a vybízí čtenáře k přijetí konečnosti jako klíče k plnohodnotnému životu.