Ještě před pár lety jsme řešili, jestli umělá inteligence „vezme lidem práci“. Dnes se ukazuje něco mnohem zásadnějšího: AI začíná měnit podobu lidské kognice. Učení přestává být oddělenou aktivitou, práce se štěpí na mikrokroky a schopnost používat AI vědomě dělí společnost na nové skupiny. Klíčová otázka nezní „co AI umí“, ale „kdo a jak ji používá“ – a zda z toho vznikne kolektivní upgrade, nebo nová kognitivní propast.
Technologický kolega nám dnes po boku řeší rutinu, ale vyhrává ten, kdo vedle IQ zapojí i emocionální a kulturní inteligenci – a nezapomene se učit i bez AI.
Technologie a umělá inteligence vstupují do nové éry proaktivní tvorby, personalizované medicíny a inteligentní konektivity. Nejnovější události ukazují, že se AI stává tvůrcem dynamických virtuálních světů, přesným modelem pro biomedicínu a klíčovým motorem pro decentralizované, ultrarychlé sítě.
Umělá inteligence už není jen laboratorní experiment – přetváří infrastrukturu, obchod i naše každodenní nástroje. Od obřích investic do čipů a datacenter, přes geopolitické spory o export modelů, až po tlak na bezpečnější rozhraní pro děti a běžné uživatele. Do hry vstupují nové kompetenční grafy, podnikové asistenty i konverzační rozhraní místo klasických aplikací. Společným jmenovatelem je návrat k poctivému inženýrství: efektivita, bezpečnost a udržitelnost. AI se tak mění z magie na řemeslo – a rodí se nová vrstva internetu.
Geopolitické otřesy, raketový nástup AI, elektromobilita na vzestupu, klimatické výzvy a nové pracovní příležitosti. Jak se připravit na rok 2025, využít technologický pokrok, zvládnout osobní i pracovní výzvy a nezůstat pozadu? Realistický a optimistický výhled do blízké budoucnosti.
Dvě století izolace formovala Japonsko do technologického lídra 20. století, ale třicet let stagnace a čínský vzestup přepisují pravidla hry. Zatímco Tokiu hrozí demografický kolaps a zaostávání v digitální revoluci, Peking masivně investuje do umělé inteligence a globální expanze. Analýza odhaluje, že klíč k japonské budoucnosti nespočívá v soupeření s Čínou, ale v překonání vlastních strukturálních krizí – od stárnoucí populace po rigidní bankovní systém. Historická zkušenost s érou sakoku ukazuje: Japonsko dokáže překvapit, když mu hrozí existenční krize.
Čínský startup DeepSeek, zaměřený na vývoj umělé inteligence a dosažení obecné AI (AGI), zaujal pokročilými modely, jako je DeepSeek-R1 a DeepSeek-Chat. Firma boduje díky inovativním technologiím a efektivnímu využití zdrojů, přičemž některé modely nabízí open-source komunitě.
Zároveň však čelí kontroverzím – od geopolitických napětí po bezpečnostní rizika, jako je „jailbreaking“ a problematika ochrany dat. DeepSeek ukazuje, že AI může být přístupnější i výkonnější, avšak její využití vyžaduje obezřetnost a odpovědnost.