V knize Čtyři tisíce týdnů Oliver Burkeman zpochybňuje moderní přístupy k produktivitě a organizaci času. Místo dalšího návodu na maximalizaci výkonu nabízí hlubokou filozofickou úvahu o tom, jak efektivně a smysluplně nakládat s omezeným časem, který máme k dispozici. Přináší otázku, zda naše posedlost organizací času není spíše formou úniku před jeho skutečným prožíváním, a vybízí čtenáře k přijetí konečnosti jako klíče k plnohodnotnému životu.
