Ještě před pár lety jsme řešili, jestli umělá inteligence „vezme lidem práci“. Dnes se ukazuje něco mnohem zásadnějšího: AI začíná měnit podobu lidské kognice. Učení přestává být oddělenou aktivitou, práce se štěpí na mikrokroky a schopnost používat AI vědomě dělí společnost na nové skupiny. Klíčová otázka nezní „co AI umí“, ale „kdo a jak ji používá“ – a zda z toho vznikne kolektivní upgrade, nebo nová kognitivní propast.
Technologický kolega nám dnes po boku řeší rutinu, ale vyhrává ten, kdo vedle IQ zapojí i emocionální a kulturní inteligenci – a nezapomene se učit i bez AI.
Geopolitické otřesy, raketový nástup AI, elektromobilita na vzestupu, klimatické výzvy a nové pracovní příležitosti. Jak se připravit na rok 2025, využít technologický pokrok, zvládnout osobní i pracovní výzvy a nezůstat pozadu? Realistický a optimistický výhled do blízké budoucnosti.
Pohodlí je skvělé – dokud se z něj nestane past, která nás zbavuje smysluplných výzev. Jak moc jsme ochotni obětovat pro snadnost a efektivitu? A co když právě nepohodlí je klíčem k opravdové svobodě?