Jedna kniha přepsala to, jak Západ uvažuje o Číně. Ta druhá před třiceti lety vymyslela metaverzum dřív než Silicon Valley. Obě se po letech nedostupnosti mají znovu objevit v češtině – a mluví k dnešku možná naléhavěji než kdykoli dřív.
Je to zvláštní dvojice titulů, které spojuje víc než jen chystaný návrat do knihkupeckých regálů. Na jedné straně tlustý svazek „Dějiny Číny“ amerického sinologa Johna K. Fairbanka, stěžejní dílo oboru, jehož české vydání z konce 90. let a následný aktualizovaný dotisk z roku 2010 jsou už roky vyprodané. Na straně druhé kultovní román „Sníh“ Neala Stephensona – kyberpunková vize, která v originále vyšla v roce 1992 pod názvem Snow Crash a v češtině poprvé v roce 2000, s dotiskem o sedm let později.
Podle nakladatelských plánů by se obě knihy měly na začátku příštího roku dočkat nového vydání či dotisku. Pro dnešní čtenáře – obklopené debatami o metaverzu, geopolitických posunech a únavou z povrchních komentářů – to může být nečekaně dobrá zpráva.
Dějiny Číny pro dobu, kdy se láme svět
Fairbankovy Dějiny Číny patří v angloamerickém světě k základním textům moderní sinologie. Autor, celoživotně spojený s Harvardovou univerzitou, pomohl po druhé světové válce vybudovat celý obor – a do značné míry i obraz Číny v očích amerických politických elit.
Český překlad, který vyšel v edici Dějiny států v Nakladatelství Lidové noviny, nabízí v jednom svazku oblouk od raných dynastií až po 20. století. Podle knihkupců a čtenářských databází je už delší dobu prakticky nesehnatelný a přeprodává se jen v antikvariátech a knižních bazarech.
„Aktualizovaný dotisk Dějin Číny… je jediným uceleným přehledem dlouhé historie této země na našem trhu,“ píše se v anotaci NLN, která se dnes na webu nakladatele váže ke staršímu vydání. Ve světě, kde se debaty o Číně často zredukují na zkratkovité titulky o Tchaj-wanu, technologických gigantech nebo autokracii, působí podobný text jako antidotum.
Historici připomínají, že Fairbank byl nejen vědec, ale i člověk s jasným názorem: viděl moderní čínské dějiny jako dramatický, ale vnitřně logický pokus země odpovědět na západní „šok“ 19. století – opiové války, rozpad tradičních institucí, tlak misionářů a obchodních domů. Tato „čínská odpověď“ podle něj vysvětluje jak revoluci Mao Ce-tunga, tak pozdější ekonomické reformy.
V českém prostředí, kde přibývá rychlých publicistických knih o současné Číně, ale jen málo solidních syntéz, tak reedice představuje spíš doplnění chybějícího základu než nostalgický návrat. Jak říká jeden z domácích sinologů: „Bez Fairbanka jsou debaty o Číně často jako diskuse o současných Spojených státech, v níž nikdo nečetl ani řádek o americké revoluci.“
Když kyberpunk předběhne Silicon Valley
Zatímco Fairbankův svazek vrací čtenáře do světa dynastií, tributního systému a opiových válek, Sníh Neala Stephensona míří do radikálně jiné krajiny. Román, jenž se stal jedním z pilířů kyberpunku, představil na začátku 90. let virtuální prostředí zvané Metaverse – „trojrozměrnou simulaci reality v kyberprostoru, kde lidé žijí, pracují a socializují se“.
Tento fiktivní termín si o dvacet let později vypůjčili reální technologičtí giganti, když hledali slogan pro další fázi internetového kapitalismu. Stephenson sám se k tomu v posledních letech vrací v rozhovorech: podle něj se „metaverzum“ skutečně rodí, ale jinak, než jak si je představoval – méně jako jednotný svět, více jako ekosystém roztříštěných platforem.
Česká verze Sněhu, přeložená Tomášem Hráchem a vydaná nakladatelstvím Talpress, se stala mezi domácími fanoušky sci-fi jednou z nejcitovanějších knih žánru; datové zdroje uvádějí první vydání z roku 2000 a dotisk v roce 2007. Dnes je brožované vydání vyprodané a putuje hlavně mezi antikvariáty a sběrateli.
Příběh hackera Hira Protagonista, kurýrky Y.T. a zhoubné drogy/počítačového viru Snow Crash přitom stárne jinak, než by jeden čekal u románu pevně ukotveného v době disket a modemů. Stephensonův zájem o mísení jazyků, memů a virálních kódů – od sumerské mytologie po reklamní slogany – dnes připomíná spíš předběžný komentář k sociálním sítím, dezinformacím a nekonečnému boji o lidskou pozornost.
„Neuromancer, Schismatrix a Snow Crash, svatá trojice cyberpunku,“ píše jeden z českých čtenářů v internetové diskusi – a dodává, že Stephensonův román je zároveň dravě akční i kousavě parodický.
Proč zrovna teď?
Na první pohled je spojení obou titulů náhodné: akademická syntéza čínských dějin vedle žánrové sci-fi o skateboardech, katanách a virtuálních kulisách Los Angeles. Při bližším pohledu ale Reedice Dějin Číny a Sněhu zapadá do širšího pohybu, kdy čtenáři i nakladatelé znovu sahají po knihách, které dokážou pomoci orientovat se v rychle se měnícím světě.
V případě Fairbanka jde o návrat k základům. V poslední dekádě se těžiště globální ekonomiky i politiky ještě víc posunulo směrem k Asii. Čína je klíčovým partnerem i soupeřem Západu, od obchodních konfliktů po investice do infrastruktury v Africe a Evropě. Bez historického nadhledu se přitom těžko rozlišuje mezi dlouhodobými strukturami a krátkodobým politickým gestem.
S Sněhem je situace jiná, ale paralelní. Román je vlastně kronikou světa, kde se státy rozpadly na franšízy, bezpečnost zajišťují korporace a veřejný prostor se přesunul do soukromých serverů. Čtenáři v něm dnes často vidí hyperbolu toho, kam může směřovat společnost, v níž algoritmy velkých platforem rozhodují o tom, co vidíme a čemu věříme. Jak upozorňují literární kritici, Stephenson už v 90. letech velmi přesně zachytil riziko radikalizace v uzavřených bublinách – a to dávno před nástupem Facebooku a TikToku.
Staré knihy, nové rozhovory
Vydání obou titulů na začátku příštího roku bude nejspíš testem širšího trendu. Nakladatelé v poslední době zjišťují, že „zpětný katalog“ – starší, ale zásadní knihy – může oslovit novou generaci, pokud dostane pečlivou redakci a adekvátní marketing.
Reedice Dějin Číny by mohla oslovit nejen sinology, ale i širší publikum, které zná Čínu hlavně z cestovatelských blogů a politických komentářů. V ideálním případě by kolem knihy mohly vzniknout debaty na univerzitách, v médiích nebo v rámci vzdělávacích cyklů.
U Sněhu se dá očekávat, že se k němu vrátí generace, která román četla na střední škole, ale i mladší čtenáři, pro něž bude Metaverse spíš každodenní praxí než sci-fi vizí. Zajímavé by bylo, kdyby nové vydání doprovodily diskuse s technologickými odborníky či designéry virtuální reality – lidmi, kteří dnes budují něco, co Stephenson kdysi popsal na stránkách románu.
„Staré knihy nám někdy dokážou říct o přítomnosti víc než ty nové,“ říkají literární kritici, když mají být trochu patetičtí. V případě Fairbanka a Stephensona však nejde o patos, ale o chladný popis situace: jedni z nejvlivnějších „vypravěčů“ Číny a digitálního světa se chystají znovu promluvit česky. Zda je uslyšíme, už záleží jen na nás.
Faktická kontrola
- Existence a význam Fairbankových Dějin Číny:
– Podloženo. John K. Fairbank je jedním z klíčových moderních historiků Číny; české vydání Dějin Číny vyšlo v edici Dějiny států NLN koncem 90. let, později jako „aktualizovaný dotisk“. - Stephenson a pojem „metaverse“:
– Podloženo konsenzem. Termín Metaverse se poprvé objevil v románu Snow Crash (1992) a je široce citován v odborných i populárních textech; autor se k němu vrací v rozhovorech o současném Web3 a virtuálních světech.
Hlavní zdroje
Čerpáno mimo jiné z:
- biografických medailonků a studií o Johnu K. Fairbankovi a jeho roli v moderní sinologii (Harvard Fairbank Center, odborné časopisy o dějinách Asie);
- bibliografických záznamů a anotací českých vydání knih Dějiny Číny a Sníh v knihkupeckých a čtenářských databázích (NLN, Kosmas, Martinus, TrhKnih, Databáze knih, antikvariáty);
- nakladatelských a čtenářských komentářů k dostupnosti a plánovaným dotiskům dotyčných titulů;
- rozhovorů a článků s Nealem Stephensonem o metaverzu, digitálních technologiích a jeho pozdější tvorbě (zejména kulturní a technologická média);
- souhrnných textů o kyberpunku a recepci románu Snow Crash v angloamerickém i českém prostředí.